Slova jako KOMUNITA, SVOBODA, ALTERNATIVA nebo AUTONOMIE a jim podobná se budou mnohým z vás nepochybně zdát naprosto vyčpělá, zbavená obsahu a dokonce bychom se nedivili, kdyby ve vás vzbuzovala odpor. Některým z nás tato slova vysloveně vadí a vůbec se jim jejich prostřednictvím nechce nazývat aktivity, které se mají na baráčku v Tisové vyvíjet (chtělo by to něco zbrusu nového…), ale jiní je považují za výstižná.

Nelze totiž tvrdit, že ta slova nic neznamenají a že zamýšlet se nad jejich obsahem je zbytečné.

V souvislosti s prostory jako je baracek DVP se užívají proto, že tato místa stavějí logiku svého fungování na určitých zásadách a představách o tom, jak by mohla skupina lidí, možná dokonce celá společnost, fungovat, jak by mohly být tvořeny vztahy mezi lidmi, na jakých hodnotách by mohlo stát lidské jednání a s jakými cíli by mohly být vykonávány lidské aktivity.

Uspořádání kolektivu, tedy skupiny osob, které budou do projektu zapojeny (a to různou měrou), se nedá předem odhadnout a naplánovat. Je zřejmé, že nelze nikoho nutit, aby se svým chováním vměstnal do předem určených šablon a ještě se navíc cítil spokojený nebo dokonce svobodný.

Bylo by příjemné, kdyby měřítky našeho chování a společných nebo individuálních aktivit bylo právě uspokojení, svoboda, osobní rozvoj a prospěšnost věci. Taková hesla si ale žádný rozumný a sebekritický tvor do úst asi brát nebude. Proto by všechno, co bude v tuto chvíli zamýšleno v rámci projektu Tisová, mělo být chápáno opravdu jako projekt, tedy myšlenka, která stojí na počátku, ještě před tím, než se cokoli vykoná, než se zjistí, do jaké míry lze slovu dostát, a než SKUTEČNOST vyplave na povrch.

Doufejme, že ta skutečnost nebude mít podobu LEKLÉ RYBY.

Proč KOMUNITA?

Komunitu chápeme jako kolektiv lidí účastnících se na projektu, ale také sousedy a vůbec fyzický prostor baráčku a zahrady, tedy prostředí v jeho celku, spolu s jeho aktivitami, vlivem na okolí apod.

Komunitou ji budeme nazývat proto, že kolektiv bude fungovat na určitých principech a bude se snažit rozvíjet pojetí domu, coby prostoru, který není výhradně vlastněn jednou nebo několika osobami (chápeme toto vlastnictví jako morální, samozřejmě, že na papíře nějací konkrétní majitelé existují), na jehož fungování se podílí skupina osob, kterou nemůžeme jednoznačně nazvat rodinou, firmou nebo organizací, která je tudíž založena na jiných vztazích než jaké jsou vytvářeny v rámci takových posledně jmenovaných skupin lidí, které jsou tradičními vlastníky budov a využívají je zaběhnutým způsobem.

Slovo komunita naznačuje, že kolektiv nemá vůdce. Kolektiv může být tvořen specifickými skupinami lidí, zapojenými do konkrétních projektů a aktivit (někoho zajímá zahrádka, jiného počítače apod.). Kolektiv není uspořádán hierarchicky, žádný jednotlivec nebo malá skupinka by se neměla snažit ovládnout druhé a vnucovat jim svoje představy. Nemělo by tu fungovat ani žádné omezování na základě faktu, že někdo ze skupiny je muž nebo žena, že je starší nebo mladší, zkušenější nebo nezkušený apod. Ostatně všechny tyto faktory budou mít nějakou funkci, ale je třeba brát je vpotaz, počítat s nimi a nepoužívat je jako záminku k něčemu, co nemá ve svobodné diskuzi místo. Kolektiv bude dynamický, jeho složení se může rozrůstat a měnit, lidé mohou libovolně přicházet nebo jej opouštět, jeho pohonnou hmotou je komunikace, společné diskuze a společné rozhodování.

Nicméně dorozumívání kolektivu může mít určitá úskalí. Dům bude životním prostorem několika lidí, a to jediným. Tedy jejich DOMOVEM. Tito lidé nebudou mít, tak jako ostatní příchozí, možnost kdykoli se sebrat a odejít, ukrýt se tam, kde je bezpečí, kde je to „MOJE“. Jejich nároky na soukromí, na spokojenost, míra jejich implikace v projektu mohou být nezvykle veliké. Ačkoli jsou to oni, kdo (jako první, což není vždycky úplně podstatné) objekt otevřeli veřejnosti a měli by se tedy snažit tuto otevřenost podporovat (mohli by hned na počátku místo uzavřít a hájit před „vetřelci“), může se stát, že jejich požadavky se budou zdát nepatřičné. Nově příchozí nebo osoby, účastnící se na projektu „externě“, se mohou jejich chováním cítit omezené, stejně jako se „stálí obyvatelé“ mohou cítit ohroženi nově příchozími. Mělo by se tedy stále usilovat o určitou rovnováhu v soužití lidí a o respektování potřeb všech zúčastněných.

Ve skutečnosti, ať chceme nebo nechceme, je a stále bude problematické především to, že dům je někým vlastněn. Naše zkušenosti jsou často zkušenostmi lidí, kteří zažili bydlení ve squatu, někdy dokonce v ekokomunitě, a nějakým způsobem se snažíme dělat věci lépe, vyvarovat se těch chyb, se kterými jsme se setkali a se kterými jsme nesouhlasili. Nicméně v situaci, kdy jsme majiteli nějaké nemovitosti, dostáváme se do úplně jiné situace a vztah k objektu bude přirozeně odlišný a nároky na jeho podobu mohou být velmi vysoké. Každopádně lze předem říci, že tu není prostor pro jakékoli uzurpátorské, totalitní nebo agresivní choutky a mocenské pokusy. Ty se setkají s odporem a s totálním odmítnutím.

Prostor baráčku je určen pro realizaci zajímavých aktivit, vznikl proto, aby umožnil existenci aktivitám, se kterými naše institucionalizovaná společnost ve svém plánu nepočítá z různých důvodů, především proto, že jsou těžce kontrolovatelné a nelze jejich prostřednictvím vydělat velké peníze. Jsme otevřeni různým nápadům, toto místo vytváříme z důvodu, že chceme takové aktivity provozovat, poskytovat jim prostor a prožívat jejich prostřednictvím plnohodnotný život, setkávat se díky nim se zajímavými lidmi a podílet se na uskutečňování něčeho podstatného.

Lidé, kteří sem budou přicházet, by měli počítat s tím, že toto místo sice existuje pro ně, ale také nejde o místo, které lze jen zneužít, vybydlet, konzumersky si to tu „užít“ a pak celou věc zmuchlat jako papír a hodit do koše. Chceme příchozím poskytnout možnost aktivně se zapojit do projektů a realizovat své vlastní.

Tento dům není jediným takovým prostorem, není něčím výhradním, elitou a jediným možným řešením. Není zde životní prostor pro velké množství lidí, a tak je zřejmé, že by měl také sloužit jako inspirace pro vznik nových míst, ať už na základě nadšení pro realizované nebo na základě kritiky a touhy dělat věci jinak (sami vycházíme z podobných motivů).

Jde o projekt určitých lidí se specifickými představami, ty se mohou diametrálně odlišovat a nemusejí být vždycky slučitelné.

Je samozřejmé, že pro fungování podobného projektu je potřebná otevřenost a neustálé přetřásání a přehodnocování naší praxe. Kolektiv bude muset formulovat a schválit určitá pravidla, aby se neocitl v absurdních situacích.

Takové je asi zatím pojetí komunity, které si někteří z nás vytvořili na základě osobních zkušeností z jiných míst. Jde o nástin určité představy, pokus o formulaci několika principů a jeden z mnoha textů, které by se na těchto stránkách mohly postupem času objevit.

Proč AUTONOMIE?

Autonomií rozumíme místo, kde dochází k co největší decentralizaci moci, kde se rozhoduje společně a kde vztahy mezi lidmi nefungují na vzájemném donucování, na ovládání a manipulaci. Nejde o absolutně vyšinutý systém, neslučitelný s okolním světem, o místo, kde se lidé chovají z vnějšího pohledu naprosto podivně. Jde o realizaci konkrétních představ, které nepropagují nic zvláštního, pouze co největší míru svobody. Chceme z tohoto místa udělat soběstačný prostor, který bude co nejméně závislý na moci a potažmo pomoci vnějších struktur a institucí.

Proč RECYKLACE? Těžko se smiřujeme s myšlenkou, že budeme muset všechno potřebné kupovat. Nežijeme už ve městě plném vyhozených věcí a přebytku, nemůžeme tak snadno nacházet věci, které lze znovu použít. Přesto

……………………………………………….. KONKRÉTNÍ PROJEKTY Počítačová dílna Nové technologie jako počítače nebo Internet natolik zasahují do našeho života, že považujeme za nutné (nebo dokonce zajímavé a zábavné) učit se s nimi pracovat, rozumět jim a dokázat se bránit manipulacím, k nimž jsou zneužívány. Odsuzujeme komerční operační systémy a výrobce, kteří vyvíjejí své produkty za účelem zisku, spolupracují s totalitními režimy apod., proto využíváme a podporujeme svobodný software, propagujeme recyklaci počítačů a součástek, které, ač několik let staré, dokážou ze sebe vymáčknout ještě mnoho dobrého. Snažíme se změnit přístup k těmto technologiím z čistě pasivního na aktivní, na soběstačný.

Po vzoru zahraničních projektů, které dokázaly rozběhnout počítačové dílny v různých autonomních centrech, pořádají kurzy a vyvíjejí někdy téměř krkolomné aktivity, se snažíme uskutečnit podobnou věc a přispět tak k chápání počítače jako nástroje, který lze využívat svobodně a uvědoměle. Rádi bychom toto místo otevřeli setkáním, která mohou přinést nové poznatky a přístupy v oblasti technologií, během kterých se můžeme učit jeden od druhého pracovat s počítačem, poradit si s problémy, na něž narazíme při jeho užívání apod. Plánujeme pořádat dílny, kde se budeme učit instalovat svobodný software, přizpůsobit ho vlastním požadavkům a tak si ho „ušít namíru“, budeme se věnovat bezpečnosti na Internetu, šifrovanému přenosu dat při prohlížení webů nebo v rámci mailové pošty. Rádi bychom se věnovali tvorbě a správě nekomerčních webů a podporovali aktivní účast na fungování svobodného softwaru. Ten je založen na spolupráci širokých komunit profesionálních i neprofesionálních programátorů a uživatelů, kteří se podílejí na jeho tvorbě a zdokonalování. Takový princip funguje na přesvědčení, že každý, kdo používá počítače může vytvářet vlastní prográmky, upravovat ty, které napsali jiní, opravovat chyby atd., prostě být aktivním článkem v celém procesu a navíc si to užívat.

Přirozená zahrádka

Je samozřejmé, že v dnešním poničeném a vycucaném světě nelze propagovat koloběh neustálého nakupování a vyhazování potravin, plýtvání přírodními zdroji, vykrádání cizích zemí a nucení jejich obyvatel ke hladu. Nesouhlasíme-li s utrpením, které náš zhýčkaný západní svět vesele činí všem možným krajinám, musíme se zabývat jinými způsoby obživy, nejlépe porozhlédnout se po vlastním okolí a využívat svoji zahrádku, blízký les nebo získávat potraviny zdarma, levně nebo výměnou za něco jiného od sousedů. Můžeme tak rozvíjet sousedské vztahy a především posouvat náš vztah k zahrádce od čistě vykořistovatelského ke vztahu spolupráce a soužití. Zahrada dokáže plodit i bez toho, že bychom ji celou rozryli, pobili krtky a rozsekali žížaly. Dokonce jsme přesvědčeni, že zahrada, kde se počítá i s posledním slimákem plodí lepší a chutnější potravu. Nemusíme si dělat nárok na všechna jablíčka, nemusíme prolévat zahradu chemikáliemi nebo zachraňovat salátek před divokým králíkem za každou cenu. Chceme žít v zahradě, která bude plodit dobré ovoce a zeleninu, která ale bude útočištěm i pro další živočichy a bude přirozená.zahrada

DIY

Odmítáme čistě konzumní nakládání se životem, chceme se zbavit pasivních přístupů ke každodenním aktivitám a nechat ostatní, aby pro nás kdesi v továrnách vyráběli věci, které potřebujeme. Chceme sami vyrábět, šít nebo tvořit, chceme recyklovat vyhozený materiál, učit se dovednostem od ostatních, abychom se o sebe dokázali postarat bez závislosti na odborné pomoci.DIY

Šití

Chceme podporovat a pěstovat tuto kreativní a manuální činnost, šít různé potřebné součásti domu, přešívat nebo opravovat starší oblečení, vytvářet nové věci a nahrazovat průmyslové produkty našimi vlastními. První z našich konkrétních projektů vychází z odmítnutí plýtvání materiálem, používání plastů a neekologické výroby surovin pro hygienické vložky, rádi bychom podporovali domácí výrobu pratelných menstruačních vložek, případně je vytvářeli přímo zde. Samozřejmě tu bude prostor pro ty, kdo by se chtěli vyjádřit touto formou, něco ušít atd.

Knihovna, distro a vydavatelstvíčko

Plánujeme vytvořit distribuci zinů a časáčků, případně některých linuxových operačních systémů, chtěli bychom zřídit zajímavou knihovnu a pokračovat ve vydávání brožurek, případně pomáhat s jejich realizací. Chceme poskytnout zázemí pro redakční činnost – Internet, počítače, pomoc s grafickou úpravou atp.

…………………………………………………….

CO POTŘEBUJEME!!

Samozřejmě se nám hodí všechen možný upotřebitelný materiál při opravách domu, takže pokud se k nám chystáte, vezměte s sebou všechno, co lze ještě použít a zároveň nejde o nějaké jedovaté a neekologické látky, nebezpečné pro nás nebo naše okolí. Budeme také rádi za nějaké součástky do kompové dílny a samozřejmě potřebujeme textilie pro šicí dílnu. Takže to, co nepotřebujete nebo to, co byste rádi darovali, uvítáme. Recyklovat je rozhodně lepší, než kupovat nové.co potřebujeme.